|
Jaké byly soutěže šampion šampionů v Maďarsku
v předchozích letech? Můžete si to přečíst:
2002, 2003, 2004
* Fotografie a kompletní výsledky
z maďarských webů - podívejte se: EBcimtar
a Dogline
* Reportáž o úspěšné účasti rhodéského
ridgebacka ZDE
Od soboty jsem věděla, že
se Cody na maďarských šampionech šampionů utká minimálně s fenkou ze třídy
šampionů z Derby výstavy. Kdo dojede další, to je vždycky velká a
naprosto otevřená otázka.
Druhou absolutní neznámou byl rozhodčí z Velké Británie Frank Kane.
Nemohla jsem si vybavit, zda jsem ho vůbec někde viděla. Neposuzoval nás
nikdy zcela jistě. Po sobotním úspěchu Codýska v Derby a po loňském vítězství
Gessi v IX. skupině FCI právě na šampionech šampionů jsem si nedělala žádné
iluze o možném dalším úspěchu. S Evou Neduchalovou jsme po jejím vítězství
BIS na klubové výstavě teriérů naložily její pytel krmení ke mě do auta
(Eva opět statečně dorazila vlakem se psem i synkem) a společně jsme všichni
v
pohodě posnídali. Zatímco Eva pomalu sbalila a odjela na výstaviště,
my jsme si s Codym (kterého jsem předtím vyvenčila) ještě schrupli.
Výstava začínala v 10 hodin a IX. skupina šla na řadu až po dvou
skupinách FCI, takže jsme měli času dost. Nemínila jsem ovšem nic prošvihnout
(děkuji, jedna letošní zkušenost z Aradu mi stačila) a proto jsem s Codym
dorazila už v jedenáct. Jak se ukázalo, mohli jsme klidně spát další tři hodiny,
ale přišli bychom o mnohé.
Vyzvedla jsem si katalog, ověřila
situaci, docela s radostí zjistila, že číňánci jsou tu jen dva (Cody a O´lala).
Opravdu je bude posuzovat Brit, ale ten byl teprve u třetího plemen první
skupiny FCI, což znamenalo, že půjdeme na řadu kolem třetí odpoledne. Až
později jsem pochopila, že rozhodčí měl počet psů rozvržen na dobu
posuzování tak přesně, aby skončil v těsně před 16 hodinou, kdy začínalo
finále. Jaké nám to ale udělalo potíže!!! Vyčkejte...
 Codýska jsem nechala odpočívat
v měkoučce vystlané zateplené kleci a obešla přátele a známé. Účast 470 šampionů
z 8 zemí Evropy výrazně předčila předchozí roky. Posuzovalo se ve čtyřech
velkých kruzích a rozhodčími byli: Frank Kane (GB), Kari Jarvinen
(SF), Istvan
Nagy (H) - prezident MEOE, Tamás Jakkel (H).
Přivítala jsem se s Luckou Kotěrovou, jejím tatínkem a dalšími členy
vcelku početné "psí" výpravy, popovídala s dalšími pejskaři i
handlery. U našeho kruhu stál na stole stromeček, obložený dárečky a
sklenkami na šampaňské. Jak se vzápětí ukázalo, byla to akce Klubu malých
a asijských plemen, tedy přesněji jejího pana předsedy, který jí
sponzoroval a připravil jako pozornost pro přítomné členy klubu. Vrátila
jsem mu putovní pohár za absolutní vítězství v ATK (posílala ho Monika
Kupicová, která ho vyhrála zaminulý rok po naší Gessi Modrý květ) a dověděla
se, že jakmile skončí posuzování v našem kruhu, čeká na všechny přípitek
a malá oslava nadcházejících Vánoc. Byla to krásná chvíle!
 Výstava šampionů je kouzelná v tom, že na ní (až
na drobné výjimky) nevládne žádný shon ani stres. Výzdoba připomíná Vánoce
na každém kroku a focení majitelů se psy u vánočních stromků je příjemnou
tradicí. Další milé překvapení mě potkalo v podobě setkání s Patricií
Burunkai, jejím manželem a jejich přáteli. Patricia je majitelkou II. vicešampiona
šampionů z letošní Bratislavy basseta Ch. Big Ben Dominik. Byla jsem trošku překvapená
když mě hned dopoledne pozvala ke svým přátelům a odvedla mě ke stolu, na
němž se celý den konala bohatá hostina. Patricia mi vysvětlila, že je jí a jejím
přátelům ctí, že s nimi posedím a popovídáme si o pejskách a všem
kolem. Z povídání se vyklubal skvělý oběd (Patricie mě pravidelně znovu
vodila ke stolu a dbala na to, abych pořád něco jedla:)) ), posléze večeře a
nakonec dort a šampaňské pro všechny. Však měli v partě také ohromné úspěchy!
Bígl jejich přátel vyhrál skupinu! Maďarská pohostinnost je pověstná a tady se ukázala v celé kráse. A tak
mi dovolte větu pro Patricii:
Patricia, many thanks for so wonderful day with you,
your husband and your friends!
Samozřejmě jsem nezapomněla
na Codýska, který se dočkal ještě několikerého venčení, než jsme se
mohli začít připravovat na soutěž. Do růžova vyspinkaný psík byl samá
radost a zjevně se těšil, už když jsem ho česala. Blížilo se čtvrt na čtyři.
Po maltézech, bišoncích, grifoncích a pudlech byla konečně řada na
nás. Jak jsem omrkla posuzování pana rozhodčího, měl jasně vyhraněný názor
a posuzoval čitelným anglickým systémem. Po vystavovatelích chtěl v pohybu
trojúhelník, což mu bohužel splnil málokdo. Byl-li pes sám ve třídě,
chtěl ho rovnou na stůl, kde následovala opravdu důkladná prohlídka.
"Šampioni
nešampioni, důvěřuj ale prověřuj." Alespoň tak jsem si pro sebe pana
rozhodčího odhadla. Codýskovi probral každý chlup tak, že jsem na osvalené
tělo dobře viděla i já. Trojúhelník jsme s Codym vystřihli bez chyby,
pečlivě jsem si hlídala, kde rozhodčí stojí. Pak si nechal Codyho zastavit
z pohybu před sebou a psík na něm se zájmem visel očima, což se pánovi
zjevně líbilo. Kartičku s titulem Vítěz šampionů nám dal s úsměvem. Než
odběhala O´lala, stihla jsem Codýska ještě učesat. To už u mě byla i
Lucka Kotěrová, která měla v 16 hodin zahajovat program Best in Show
juniorhandlingem ve finálovém kruhu. Jakmile jsem viděla že i O´lala
dostala svou kartičku, nastoupila jsem na kývnutí vedoucí kruhu na koberec a
postavila Codýska. Pan rozhodčí se na nás podíval, došel si ke stolu pro
zlatou šňůru za BOB a poslal nás do pohybu. Po vzoru amerických profíků
jsem si jako první připravila Codýska a počkala, až bude i majitel feny připraven,
abychom vyběhli současně. Codýsek pozná, kdy o něco jde a běžel
prakticky sám. K zisku BOB nám stačila necelá polovina kruhu! Přiznám se,
že jsem si oddechla a od té chvíle už mi dobrou náladu nemohlo nic pokazit. Máme
splněno, Codýsek má "Bobíčka" a teď už nás čeká jen odměna
a zábava. Dala jsem psíka do klece a přejela s ní k finálovému kruhu. Až
za chvilku mi došlo, že se tam už něco děje. Bylo půl čtvrté a pět
minut. Děti se psy. Jéžišmarjá to už je juniorhandling! Kde je Lucka? Bleskově
jsem vyndala Codýska, přičísla ho a dala na vodítko. Posuzování právě
začalo! Lucka doběhla těsně po nástupu. Situaci se ale podařilo zachránit.
S Codýskem v ruce hupla přes hrazení a vzorně se zařadila za hocha s afgánem,
který byl poslední. Jestli někdo v maďarštině přes den vyhlásil že soutěž začne
dřív, pak to pro nás mělo stejný efekt, jako kdyby to hlásil tatarsky.
Soutěž posuzoval prezident maďarského kynologického svazu István Nagy, sám
aktivní chovatel a vystavovatel. Neznám v Maďarsku osobu povolanější, vždyť
jezdí posuzovat a vystavovat své psy na výstavy do celého světa!
Na rozdíl od soboty byla
tahle soutěž svým průběhem opravdový juniorhandling. Každému soutěžícímu
se dostalo zvláštní pozornosti, prvky nepostrádaly obtížnost ani obvyklé
chytáky. Lucka byla ale bdělá a po počátečním stresu s nástupem
už úplně soustředěná. Neudělala jedinou chybu! Naopak se mi zdálo,
že by se od ní mohla maďarská děvčata ledasco přiučit. Po prvním posouzení začalo
cosi jako výběr. A Lucka se do něj mezi asi šest nejlepších dostala
jako poslední! Z gest organizátorů se dalo pochopit, co se bude dít dál.
Tohle bylo předkolo! Finále vybrané šestice zahájí finálové soutěže.
Trošku z nás opadlo napětí. Cody dostal své sušenky, Lucka nový účes
v podobě elegantního copu, jenž jí přidal na profesionálním vzhledu a já
se konečně stihla napít. Pro jistotu jsem se došla zeptat pořadatelů, kdy
že začne finále. Nikdo to nevěděl přesně, ale prý brzy. Brzy bylo
nakonec až před půl pátou. Vybraní finalisté nastoupili opět seřazení
podle plemen ve skupinách FCI, Lucka jako pátá odzadu před afgánským chrtem.
Tady už záleželo na každém detailu. Pan rozhodčí obešel
řadu, pak prohlédl psy jednotlivě na zemi. Handleři nesměli zapomenout měnit
postavení podle jeho pozice. Všichni pracovali až se z nich kouřilo. Pak
posouzení psů v postoji, velcí na zemi, malí na stole, následoval předepsaný tvar
některého písmene. Zdálo se mi, že István Nagy dal těm nejlepším
nejtěžší prvky. Codýska čekalo na stole i ukázaní zubů, což Lucka zvládla
zcela samozřejmě. Neudělala opět žádnou chybičku, ale musím dodat, že
ani soupeři se nedopustili ničeho zásadnějšího. Měla jsem výhodu v tom,
že poblíž mě se postavili dva rozhodčí, jejichž odbornou názorovou
debatu jsem mohla v angličtině sledovat. Shodli se na vysoké úrovni soutěže,
na dobrém výběru finalistů a na trojici, kterou by oni sami vybrali. Lucka v
ní podle nich byla, což mě těšilo. Jenomže všechno záleželo na úplně
jiném pánovi. Ten mezitím provedl další zúžení výběru. Lucka se znovu vešla
do šestky nejlepších! V maďarské přesile skvělý výkon. Došlo
na lámání chleba. Přesun finalistů na okraj kruhu a předvedení dvou psů
synchronně vedle sebe. Tady je důležité vyhovět nejen svému psovi, to v
první řadě, ale také se chovat kolegiálně k druhému handlerovi a
vystavovat stejně, pokud je to možné. Aby si Cody užil, vyšel na něj do
dvojice afgánský chrt, stejně jako v Bratislavě. Leč afgán příliš neběžel,
zatímco Cody si s délkou koberce poradil hravě. Směrem od rozhodčího bylo
vše v pořádku, na zpáteční cestě Lucka trošku zrychlila a Cody jí
klusem nestačil. Asi pět cvalových kroků mohlo být osudovou chybou nebýt
jejich jinak opravdu skvělého výkonu. Lucka ale Codýska srovnala a pak už vše
proběhlo opět bez chybičky. Poslední prohlídka všech psů v postoji vedle
sebe. Já sama si netroufám tipovat. Vyhlášení vítězů je pro naší
skupinku infarktová záležitost. Než István Nagy do mikrofonu pochválí všechny
soutěžící za vysokou úroveň jejich předvádění, než jim prozradí, že
vítěz se přímo kvalifikoval na Crufts 2006 a než přistoupí k vyhlašování,
jsme skoro bez sebe. Následuje výběr tří handlerů, kteří se podělí o
první místa. Dívka s retrívrem, druhá s kolií a třetí... Lucka a Codym!!!
Jásáme nahlas. V takové konkurenci a na šampionech šampionů v cizí zemi
je to nádherný úspěch. Maďarské dívky se umístí ve stejném pořadí
jako včera, Lucka zabojovala na třetí místo. Nádhera! Myslím, že tahle
soutěž bude patřit k jednomu z jejích nejcennějších úspěchů. Neměla
to jednoduché a odvedla ohromný kus práce. Blahopřeju Lucko! A na viděnou v Olomouci a Trenčíně!
 Codýsek dostane piškoty a
napít a do finálové soutěže si jde ještě odpočinout. Pár lidí mě přišlo
s údivem i zjevným nesouhlasem zeptat, proč půjčuji psa do juniorhandlingu
když má BOB a bude přece do finále unavený...? "Cody? A unavený?"
Chápu jejich obavy, ale to neznají Codýska. Pro něj jsou dva dny výstav
(podle možnosti ve tříkolové soutěži (třida, CACIB, BOB)), dvě soutěže
juniorhandling a dvě finále BIG nejlépe ještě doplněné o Best in Show
ohromnou legrací, bez které by to nebylo ono. Codýsek by byl víc nesvůj,
kdyby nemohl na finálový koberec. Je to jako byste rozenému komikovi zakázali
vstup do varieté. A Codýsek jim to vzápětí ukázal! Mezitím ale ještě
Eva Neduchalová vyhrála s Baronem celou třetí skupinu FCI, kterou posuzoval
Kari Jarvinen. Nádhera!
Do deváté skupiny FCI jsem
nastupovala samozřejmě převlečená do společenských šatů. I rozhodčí
posuzovali ve smokingu, takže jiné řešení nepřipadalo v úvahu. Pravdou
je, že čím dál více vystavovatelů se na tuto soutěž obléká slavnostně.
A to je dobře. Codýska jsem měla připraveného jak nejlépe to šlo. Věděla
jsem, že konkurence tu bude nesmírně silná. Jakmile jsem postavila Codýska
do přípravného kruhu a mrkla
letmo kolem sebe, měla jsem chuť rovnou odejít. Propána tady je ale nádherných psů!
Pekinéz, velký černý pudl, lhasa, bišonek, maltéz... "A dost!
Nekoukej se tam! Dneska je lepší to raději nevidět, vždyť stejně o nic
nejde. Hlavně když si netrhneme ostudu". Poručila jsem si a také jsem
se poslechla, takže se mě neptejte, kdo všechno s námi v IX. skupině FCI
byl. Vím jedinou věc. Nastupovala jsem za malým apricotem pudlem, který šel
hrozně pomalu a já měla problém s místem pro klus, i když jsem si
nechala při nástupu rezervu a vycházela rohy. Codýsek, zlatíčko, naběhl s
plným elánem a stál bezvadně. Líbil se mu i pan rozhodčí
Jakkel, na kterého
se pozorně díval, když to bylo třeba. Do užšího výběru asi deseti psů postupujeme jako
třetí! Nádhera! Vedle mě černý královský pudl, který nás porazil u
stejného rozhodčího letos v Kecskemétu v bouřce a dešti. Ten bude zaručeně před námi.
Tipuji ho na vítěze skupiny, však se o tom v kuloárech hodně mluvilo. Soustřeďuji
se na Codýska. Postavit se na správné místo, ukázat psíka co nejlépe, včas
ho dát na stůl, přičísnout k dokonalosti a dobře postavit, než se na něj
rozhodčí poprvé podívá. Uhnout rozhodčímu kolem stolu na správnou
stranu, dotekem lehce podpořit psíka tak, aby mu i při detailní prohlídce
bylo dobře. Ze stolu dolů, srovnat vodítko, podívat se, kde přesně stojí
rozhodčí a rovně od něj odběhnout tam a zpět ve správném tempu. Ještě
než doběhnu zpět k rozhodčímu už musím očekávat a sledovat jeho příští
gesto. Bude nás chtít z pohybu zastavit, Codýska vidět na volno a zkusí
jeho povahu a pozornost? Nebo nás pošle bez zastavení rovnou kolem celého
kruhu zpět do řady? Je toho docela dost, co musí vystavovatel zvládnout,
chce-li dobře vystavovat. Píšu vám to proto, abyste si to uvědomili, až
také vyhrajete. Snad se vám moje zkušenosti budou hodit. Rozhodčí si nechal
Codýska zastavit před sebou. Podívají se jeden druhému do očí. Mám
dojem, že se Cody po svém usmál. Usměje se i Dr. Jakkel a posílá nás zpět
na místo. Pak posoudí ostatní psy. A už je tu vyhlášení. Třetí místo:
Kínai meztelen kutya! To jsme my! Neskutečné se přece jen stalo. Čtvrtý
rok v řadě za sebou mám svého psa na některém stupni vítězů! Když si
uvědomím, kolika plemenům z naší skupiny FCI se to nepodařilo ani jednou,
je moje radost ještě větší. Druhé místo velký černý pudl! Propána kdo
vyhraje? Na to jsou v tu chvíli zvědaví snad všichni v hale, protože oba
jejich favoriti už stojí u pohárů. Mladý francouzský buldoček je, jak se
mi zdá, všeobecným překvapením (netoliko jeho majitelka, ta je mi povědomá).
A to nikdo netuší, že se zanedlouho stane i psem roku (vítězem BIS), což
je mi při čtyřčlenném sboru rozhodčích naprostou záhadou. Pro Codýska
je toto umístění nesmírně cenné. Dostat se jako labutěnka mezi tolika šampiony
na třetí místo, a nechat za sebou kompletní armádu "dlouhosrstých"
krasavců, to je husarský kousek. Až po soutěži se od osob zasvěcených dovídám,
že kromě osrstění se na Codýskovi líbí jeho celková elegance, rovný hřbet,
vynikající pohybová mechanika a osobnost, kterou vyzařuje. No, netěšilo by
vás to?
Best in Show je přehlídkou,
ve které držíme palce a fandíme Evě Neduchalové. Podle mě patří mezi
nesporné favority, ale v totální maďarské přesile to nemá snadné. Znám
z výstav většinu vítězů skupin nebo jejich vystavovatelů. Žádná hra na
překvapení či náhodu se nekoná. Třetí místo pro kerryho je prostě skvělé!!!
Druhý jezevčík je ze stanice Dr. Jakkela a Márczého Jánosze (tento rozhodčí
na podzim zemřel na nevyléčitelné onemocnění), čili zcela pochopitelné
symbolické gesto pro pěkného psa. Co vězí za vítězstvím buldočka, to ukáže
čas. Třeba je to náhoda nebo kvality psa, o nichž nemám tušení. Dovoluji
si ale odhadnout už teď, že příští rok vyhraje velký japonský
pes...
Po soutěži ještě poprosím
pana rozhodčího z Velké Británie o fotku s vítězem BOB. Vypadal hodně potěšeně
a srdečně nám blahopřál k úspěchu. Vida Codýsku, máš další posudek
od rozhodčího ze země, která je garantem standardu našeho plemene. Toho si
budeme považovat. Den zakončíme i s Evou Neduchalovou skvělým dortem od maďarských
přátel a sklenkou šampaňského. K hotelu to máme 500 metrů... Skončila naše
poslední letošní výstava. To byl rok!!! Rok labutěnky..."Codýskův
rok!"
Codýsek se ještě dosyta
vylítá na prázdném parkovišti, však si to zaslouží. Domů se vracíme až
v pondělí dopoledne. Evu se synkem, Baronem, se třemi pytli krmení, poháry
a dalšími cenami vysazuji v Břeclavi na nádraží, kam pro ní přijede známý.
Měla jsem tu hromadu věcí vyfotit! Do Prahy se vracíme po suché, sluncem
zalité dálnici bez větších problémů. Až těsně u Prahy začne pršet,
ale to nám nevadí. Čeká nás dojatý páneček, jehož objetí je pro mě i
pro Codýska nejsladší odměnou. Poháry za 2x BOB, BIG 3, BIG a res.
Best in Show nám doplní vánoční výzdobu domácnosti. Ten největší ale
bude u Jansových! Aby měli také nějaké
Jeden rok skončil, ale už plánujeme další
prestižní výstavy... Snad se i rok 2006 povede... Hodně štěstí vám všem,
určitě se budeme potkávat... L.B.
! 470 psích šampionů
z 8 zemí v katalogu
470 champions from 8
countries in the show catalogue !
* Cody převzal štafetu v této soutěži po Ich. Gessi Modrý květ
* Již čtvrtým rokem v řadě za sebou stojí náš čínský chocholatý pes
na stupních vítězů !
Čínský chocholatý pes
- Chinese Crested Dog
Posuzoval /Judge: Frank
Kane (Velká Británie
- Great Britain)
Sex |
Pes/Dog |
Výsledek/Result |
Majitel/Owner |
Dog |
Ich. Cody z Haliparku |
Excellent 1, Champion male winner, BOB, BIG 3 |
Brychtová, Jansa, CZ |
Female |
Ch. O´Lala v. Schloss Neuschwachstein |
Excellent 1, Champion female winner |
Balog Atilla, H |
Finale results:
Champion of Champions juniorhandling: Judge: Istvan
Nagy (H) - prezident MEOE
I.
Németh Adriána golden retriever kutyájával / Crufts
kvalifikáció /, H
II. Krausz Mariann hosszúszőrű collie kutyájával, H
III.
3rd place/ 3. místo: Lucie Kotěrová + Ich. Cody z Haliparku - chinese
crested dog powderpuff, CZ
BIG IX - 3rd place/ 3. místo :
Ich. Cody z Haliparku, Judge: Dr. Tamás Jakkel
BIS: 3rd place Kerry Blue terrier - Ich. Gaeltacht
Iosac Aduaidh, Eva Neduchalová, CZ
BIS judges: Frank Kane (GB), Kari Jarvinen (SF), Istvan
Nagy (H), Tamás Jakkel (H)
©
text: 18.12.2005 Libuše Brychtová, foto: Hanuš Brychta - archiv, Lucie Kotěrová,
Gábor Szalánci, Patricia Burunkai (My
Destiny kennel)
|