Kontakt: ing. Libuše
Brychtová U Malvazinky 8 150 00 Praha 5 Mobil: +420 603 232 067 Email:libab@nahaci.cz
|
Štěňátka se narodila
03. 05.
2002 - 2 hairless psi, 1
powderpuff fena, 1 powderpuff pes
Fotografie jsou níže na stránce,
ZDE V GALERII č. 1
a ZDE
v Galerii č. 2
 Otec: Ch. Akim Hvězda z Podmok
chovný pes, 32 cm, PRA-neg.,
PL:
0/0 (rok 2002)
Matka: Ich.
Angelika Nezkrotná markýza
chovná fena, 32 cm, PRA-neg., PL:
0/0 (rok 2000)
Jde o vrh, v jehož rodokmenu
bude v budoucnu v prvních třech generacích 7 interšampionů !!! Oba rodiče mají odborně vyšetřeno oční pozadí a
luxace čéšek s negativním výsledkem! Jedná se o první celkově vyšetřený
rodičovský pár v ČR. Vyšetřeni jsou i dva předci z druhé
generace (Arnold a Gwendy), také s negativním výsledkem.
Fotogalerii štěňátek od narození do 5 týdnů věku
najdete ZDE.
Fotogalerii štěňátek v 8 týdnech ZDE.
Pedigree - Rodokmen štěňat
"C" z Haliparku
(u podtržených předků najdete jejich další údaje
i foto)
Ich.
Akim
Hvězda z Podmok
Champ.
ČR, SR, Rak., Maďar., KCHN,
21x CACIB, 6x BOB,
5x junior šampion, KV ATK, 3x res. BIG, BIS TO ATK, Nejlepší
pes roku 2001
|
Ich.
Arnold Malyshka Airin
Splněn
Interšampion, Ch. ČR, SR, Rak., Maď., KCHN, Jch. ČR
|
Ch. USA
Royal Look Dotts Will Do
|
Ch.
USA Vandalia´s Rheinholt |
Chatty´s
East Josslynn |
Artensia
Vellar
|
Ch.
Kashmir von Shinbashi |
Berta
Parsifal |
Jch.
Cety Modrý květ
2x
Res. CACIB, 4x CAC, Jch. ČR
|
Ich.
Moonswift Blue Devil
|
Moonswift
Cool Luke |
Moonswift
Minnie Mouse |
Etna
Sasquehanna
|
Ch.
Gingery´s Coconut |
Gingery´s
Shooting Star |
Ich.
Angelika Nezkrotná markýza
Splněn
Interšampion, Champ. ČR, SR, Rak. KCHN, Jun. ch. ČR, 2x
BOB, Národní vítěz, Jugendbester, 27x CAC
|
Ich.
Bextry Modrý květ
8x
BOB, Ch. ČR, SR, Rak, VDH, KCHN, VSV, NV, Klub. vítěz
|
Ich.
Moonswift Blue Devil
|
Moonswift
Cool Luke |
Moonswift
Minnie Mouse |
Etna
Sasquehanna
|
Ch.
Gingery´s Coconut |
Gingery´s
Shooting Star |
Ich.
Gwendy od Zlaté Samanty
Champ.
ČR, SR, Rak., KCHN, 3x BOB, VSV, 3x NV, Klub. vítěz
|
Ich.
Debrita Defender
|
Moonchimes
More´n More of Debrita |
Debrita
Delicasy |
Ch.
Teufelchen Lovely-Schezabel
|
Razzmataz
Triumph |
Ich.
Dawn´s Wee Girl Precious |
20.5. Čas letí jako voda a štěňátka jako z vody rostou! Velikostně se velice
vyrovnala,
jen holčička je nepatrně drobnější, protože hoši jsou naopak pěkní
cvalíci s pevnými kostrami. Mají za sebou už 2x stříhání drápků,
aby mamince Andulce neškrábali bříško, vzorně spapali odčervovací
pastu, každý den se chovají u mě i u manžela a už je také přikrmuji
kaší a rozmáčenými granulkami. V sobotu 24. 5. jsme je přestěhovali
i s porodnicí z klidného psího pokoje do obýváku, aby měli dostatek
kulturního vyžití (např. naše přípravy na výstavu do Litoměřic,
puštěné rádio či televizi). Přes ohrádku na ně zvědavě pokukuje
tatínek Akim, dědeček Arny i slečna Gessi. Ale upřímně řečeno
Geska víc pošilhává po jejich misce s krmením, než po nich samotných.
Jen když některé mrně moc píská, jde se starostlivě podívat co se
děje a nervózně stepuje za ohrádkou. Kdyby se ale moc přiblížila,
Andulka by jí dala co proto. Když mrňata vrněla v obýváku poprvé,
mohl si Arny údivem hlavinku ukroutit. Seděl na sedačce a natahoval krk
k porodnici, v níž se mlely čtyři psí žemličky. Než je bude moci učit
nějaké lumpárny, bude muset ještě počkat. Akim k ohrádce snaživě
přinesl svůj nejlepší a nejmilejší aportík, ale u své manželky
Angeliky se nesetkal s pochopením. Blafla po něm cosi v tom smyslu, že
se zbláznil, protože ta mimina ještě ani pořádně nevidí na dálku.
Ukonejšila jsem ho a vysvětlila mu, jak to se štěňátky chodí. Vzal
aportík a s povzdechem si ho donesl do své přepravky. Od té chvíle
trpělivě a v povzdálí vyčkává, až psí mrňata konečně vyběhnou
z boudičky, aby si s nimi mohl do padnutí hrát.
Od pátku
23.5., kdy bylo štěňátkům 21 dní, se vyvíjejí velmi rychle. U všech
svých předchozích vrhů mám vyzkoušeno, že právě 21 den je zlomem
v jejich životě. Každý den mě některé ze štěňat něčím překvapí.
Už poštěkávají, hluboce vrčí, Cody málem sám vyskočil z
porodnice, Cris už dokráčel za maminkou do její přepravky, Cibetka mi sama vlezla na klín, kde slastně
usnula a Casey mě uvítal štěknutím. Po probuzení
podnikají první vycházky po ohrádce a učí se koordinovat pohyby nožiček.
Když jsem jim prvně dávala kaši, místo maminčina mlíčka, překvapilo
mě, jak jsou chápaví. Hned věděli, že ta ňamka je k snědku. Při
pohledu na čtveřici zadečků u miniaturní mističky mě mnohokrát
napadlo, jak geniálně napsal pan Čapek knížku o Dášeňce. Skoro slyším
jak matka Příroda štěňátkům velí: "Vysunout jazýček a nos pěkně
nahoru, aby se ti do něj nedostala kaše. Ale, ale. Teď ji máš za
uchem! Tak olíznout a znovu." Napapaní bumbrdlíčci s nacpanými bříšky
spokojeně usnou, aby mohli dál růst a psí maminka i já máme konečně
chvilku klidu. Do konce týdne bych ráda vybrala jména a doufám, že se
mi to podaří tak, jako u předchozího vrhu. Budu se opět snažit, aby
jim padla na míru a snad i trochu k povaze. Tak se nechte překvapit a
zase se vraťte pro další čtení. Brychtová (28.5.2002) 03.06.2002
Štěňátka dělají každý den velké pokroky a už se přihlásila ke
svým jménům. Úplně první mi ho vnuknul osrstěný pejsek, který má
prostě skvělý týden. Vzorně papá z mističky, chodí na nejdelší vycházky
po obýváku, nechává se drbat na bříšku v leže na zádech a dává mi sladké pusinky
na nos. Neptejte se mě proč, ale když s ocáskem nahoru a hrdě vztyčenou
hlavičkou šmejdil v Arníčkově přepravce, napadlo mě bezděky jméno Cody (čteno
Kody). Do ouška se mu dá broukat i zjemnělé Kodýsku či Kodečku.
Tmavší nahatý
pejsek, to je ten prvně narozený s velkými tmavými plotnami, dostane jméno Cris (čti
Kris) a světlejší nahatý pejsek, dostane
jméno Casey (Kejsi, Kasík dokonce je možné i Čejsi). Jména
od "C" bývají pro chovatele docela problém. Je to písmenko
typické pro naší abecedu a v cizích jazycích končí obvykle jako
"K" - viz výše. Klasické jméno na "cé" dostala
jen osrstěná
holčička. Je čiperná, mrštná, zvídavá a chvílemi připomíná kočičku.
Při pohledu na ní jsem si vybavila stejně šikovnou africkou kočkovitou
šelmu a bylo rozhodnuto - Cibetka z Haliparku. Shrnuto a podtrženo:
Casey
z Haliparku, Cris z Haliparku, Cody z Haliparku a Cibetka z Haliparku. V
tomto pořadí dostanou z plemenné knihy tetovací čísla a příště
se vám představí na fotografiích už se svým jménem. LB 5.6.2002
- Dnes byla štěňátka poprvé na chvíli venku. Samozřejmě jen u nás
na zahrádce, kde je čistá travička a kde jim nic nehrozí. Teplý vítr byl sice
dost silný, ale statečným drobečkům to nevadilo. Asi je zpočátku překvapilo,
že jsem je z jejich ohrádky naložila do malé přepravky, ve které
jsem je snesla o dvě patra níž, ale když jsem otevřela dvířka,
nastalo překvapení ještě větší. Do malinkaté přepravky je totiž Andulka
zapresovala svou maličkostí. Chtěla se také nosit! Psí maminka si naštěstí
dala vysvětlit, že dnes je na programu výuka pohybu v terénu a tak z přepravky
vylezla a čumáčkem lákala psí děti k vycházce. První statečně
vylezl Casey a za ním Cody. Cibetku s Crisem jsem nakonec vyndala a přepravku
dala z jejich dosahu. Mrňata se s úžasem rozhlížela kolem sebe.
Udivila je i tráva, která hlavně naháčky šimrala do bříšek. Díky
teplu a sluníčku se jim venku začalo líbit a pomalu capkali za
maminkou, která je prováděla, téměř jako turistickou delegaci, po svém
hradě. Tak důležitě se tvářila. V jednu chvíli jsem se lekla, protože
Cris zaběhl mezi kytičkami až do zeleného plotu. Hned jsem se za ním
rozběhla, ale vzápětí jsem zjistila, že ho nesním rušit. Běžel
tam kakat! A vybral si stejné místo jako obvykle Akim. Psíčka jsem moc
pochválila a oba jsme se vrátili do kolektivu. Když po chvilce psí
miminka pochopila, že mají chodit na volání "Štěňátka, štěňátka"
i za mnou a na třetí pokus všichni radostně a se zvednutými ocásky přiběhli,
dostali od Andulky za odměnu trošku sladkého mlíčka. Pak už jsem je
naložila a unavené uložila domů do postýlky. Spali na zádečkách s
nožičkami ve vzduchu možná se jim zdály "běhací" sny. LB 7.
6. 2002 - Vznikla nová fotogalerie, štěňátkům je právě 5 týdnů a je s
nimi spousta legrace. Ostatně - podívejte se SEM.
Legrace je se štěňátky i ve chvíli, kdy to člověk
nejméně čeká. Práci v kanceláři u počítače jsem skončila v půl
čtvrté v noci. Snažím se svůj režim denní podřídit štěňátkům
i domácí smečce a jejím sportovním vycházkám. Vrátila jsem se do
bytu, pohladila psí maminku Aničku, která mě vítala, a vypustila jsem
z ohrádky probuzená mrňata. Psíci
i fenečka se vzorně vyčůrali na noviny a začali šmejdit po pokoji.
Honem jsem přichystala misku s krmením, ale kašičce moc nedali. I na mě
padl ranní hlad a tak jsem si z ledničky vyndala zbytek grilovaného kuřete.
Andulka na mě vrhla pohled plný zájmu o tu lahůdku a já si řekla, že
jí snad tím kouskem písklete výchovu nezkazím. Podala jsem jí větší
kousek libového prsíčka. Vzala ho do tlamičky a odběhla do pokoje.
Myslela jsem, že si ho někde v koutku zbaští, ale za chvíli byla zpátky,
kuře držela v papulce a tvářila se ustaraně. "A tak, ty si ho
chceš schovat na horší časy a nevíš kam, viď?", napadlo mě.
"Ale to si holka musíš poradit sama". Andulka se tvářila, že
mi rozumí, a znovu zmizela ve vedlejším pokoji. Po očku jsem sledovala
štěňátka, jestli něco nevyvádějí a hlavně, jestli někam nezalézají.
Dnes je zaujaly prázdné přepravky s měkkými polštářky Akima,
Arnyho a Gesky (ti spali s pánečkem v posteli), takže je pěkně
prozkoumali a zase se rozprchli. Už jsem skoro usínala únavou, ale pokažte
jim tu vycházku, že. Až když jsem zahlédla Cibetku, kterak se snaží
zapresovat do škvíry mezi dvě přepravky, vstala jsem, abych jí to
rozmluvila. Vzápětí se mi ovšem naskytl jiný pohled. U prostřední přepravky
stál Cody s Crisem a oba upřeně civěli dovnitř. Co je tam tak zvláštního?
Nedalo mi to a sehnula jsem se, abych si prohlédla cíl jejich zájmu.
Uvnitř přepravky, až docela vzadu, stál Casey na zadních, předními
pacičkami na čemsi stepoval a ke všemu cosi žvýkal v tlamičce.
"Propána, molitan z pelíšku", blesklo mi hlavou a srdce se mi
zastavilo leknutím. "Jestli ho zbaštil, tak mě čeká veterina!",
letělo mi v myšlenkách. Vzápětí jsem si ale uvědomila, že psík má
tlamičku usměvavou od ucha k uchu a žižlá a žižlá. Ještě chvíli
jsem nevěřícně zírala na jeho úlovek a pak jsem se začala smát.
Ten šikula sám našel Andulčin kousek kuřete a i když mu zoubky
teprve začínají růst, už ví, co se s masíčkem dělá! Casey byl
svou prací tak zaměstnaný, že si mě ani nevšiml. Cupoval prsíčka a
nevnímal ani Codyho s Caseym. Ti se s ním vzápětí o lákavou dobrůtku
poškorpili a každý si odnesl proužek nečekané kořisti. A
Andulka? Ta zřejmě zapomněla, kam svůj poklad dala, protože bez úspěchu
prohledávala okolní dvě přepravky. Stála jsem nad těmi šikulíky
hodnou chvíli a přemýšlela o tom, jak jsou vynalézaví. S číňanem
prostě nikdy není nuda. A pak, v těhotenských příručkách se píše,
že kojené děti jsou chytřejší. Že by to platilo i pro pejsky? Druhý
den jsem mrňatům naložila granulky s libovým kuřecím a to jste měli
vidět, jaká byla u misky tlačenice. Nedá se nic dělat, štěňátka už
si budou maminčino mlíčko dávat jen jako zákusek nebo závěrečného
panáka :))) LB. 17.6. Intenzivně odstavujeme
Angeliku, která dohání své mateřské povinnosti výrobou mléka. Pro
mě Jitku to znamenalo dvě návštěvy, kdy jsem jednou dovezla mrňata
za maminkou a jednou Jitka psí maminku k nám. Psíčata si cucnou mlíčka,
pohrají si s maminkou a protože už pěkně koušou, je za chvíli po
idylce a Andulka kouká, kam se uklidit. Nicméně pohled na dovádějící
prcky je k nezaplacení. 20.6. - Ze štěňátek se
stanou televizní hvězdy. Natáčeli jsme s nimi pořad o výběru štěňátka
(o jeho vysílání vás budeme včas informovat) a mrňata se svých rolí
zhostila vskutku dokonale. Cody si zahrál malou epizodku s moderátorkou,
Casey přímo před kamerou sehrál scénku s kopretinou (nechal se s ní
párkrát cvrnknout do nosu, než jí postupně otrhal lístky a sežral),
Cibetka se blýskla svým kouzelným hopkáním a Cris naopak dospěláckou
elegancí pohybu, Cody na požádání předvedl, jak štěňátko vzorně
vychází z přepravky a všichni dohromady, včetně Angeliky a Akima ukázali
štábu, jak vypadá idylická psí rodinka. Jak dopadne výsledný sestřih
záznamu, pořízeného na zastíněné zahrádce v 35 stupňovém vedru,
to bude překvapení i pro mě. V každém případě budou číňánci o
prázdninách zase v televizi. 25.6. - To to uteklo!
Zítra si pro dvě štěňátka (Casey a Cris) přijedou první noví
majitelé. Celý den si ještě užívám pohledu na hraní celého vrhu.
V pondělí jsme zvládli očkování, fotografování (viz fotogalerie)
i tetování, dnes úspěšně kontrolu vrhu a poslední "kamarádící"
návštěvu (přijel za námi Martin s kamarádkou Eliškou a s naším štěňátkem
Briliantem z Haliparku) a zítra večer už u nás bude skoro smutno. Ve
čtvrtek večer odjede Cibetka, zatímco pro Codyho vhodného pánečka
zatím hledáme. Cody je nádherným, pevným pejskem s výstavními předpoklady
v typu i osrstění a rádi bychom ho dali k někomu, kdo jeho krásu a
chytrost využije.
Umí skvěle olizovat nos, už přibíhá na zavolání, rád leží na zádečkách
a nechává se drbat na bříšku. Je to pohodář, který nemůže svého
majitele zklamat.
30.7.2002 - Dnes našel své nové pánečky
i Cody. Prožila jsem s ním nádherný kus léta, který mi zpříjemnil
mnoha legráckami a nádhernými zážitky. Moc jsem si to sním užila.
Teď ho čeká kariéra závodníka agility a snad i nějaká ta výstava.
Doufám, že si vzal k srdci vše, co jsem ho naučila a bude z něj milý
a odvážný psík. Pánečkové mu začali říkat Cory, aby to na závodech
lépe znělo a také lépe doléhalo do psích oušek. Moc se těším, až
ho zase uvidím. Doufám, že z něj vyroste psík jak má být. Tak
hodně štěstí štěňátka, ať se vám v nových domovech líbí a ať
máte hodné pánečky. Teď už se musíte postavit na své nožky. Já už
jsem zamáčkla poslední slzu po loučení a budu den co den netrpělivě
očekávat zprávy od vašich pánečků. L.
Brychtová
|